..................................................................................................................................................

V černě natřené místnosti v 15. patře je stůl a dva lidi, kteří v každé ruce drží něco jako ping-pongovou pálku. Přes stůl lítá 16 bílých míčku, které za sebou zanechávají bílou čáru, jež po chvíli mizí. Ti dva lidi jsou John Cooper a jeho žena Ačmis. A právě hrají hru "Pionkl" která využívá schopností ozářených lidí. Hraje se přes síťku se stejnými pravidly jako ping pong až nato, že se hraje se šestnácti míčky a s dvěma pálkami. John vyhrával když mu začali pípat hodinky, ještě než zmáčkl tlačítko, které na nich bylo, řekl jen „vypnout hru“ a stůl a míčky zmizeli pak se nad jeho hodinkami objevil trojrozměrný obraz jeho šéfa generála Abeho. „Ano co se děje, pane, mám volno?“ ,řekl Cooper. Generál ale odpověděl : „Potřebujeme piloty na navigaci, takže dělej Coopere, je to naléhavý“. Pak se obraz začal rušit až zmizel.

Ale to už John utíkal k východu a ještě zadával příkazy : „Připravit uniformu a poslat sem přenos". Když otevřel dveře, už tam stál výtah, který se tam jen tak objevil. John vešel dovnitř. „Navigace letounů hlasová identifikace : John Cooper“, odpověděl mu známý hlas. „V pořádku, startuji, na místě budeme za 5…4…3…2…1… navigace“. Dveře se otevřely a John stanul ve velké místnosti. Už mu šel naproti 50-ti letý muž s dlouhými vousy : „Coopere, vlez si do ovládání číslo 6“. „Kdo to je?“, zeptal se John. „Nějací blázni, už je načítáme, ještě jim to zkusím rozmluvit“ (načítání znamená že celý letoun, jež má být za cíl se převede do digitální formy, aby jej mohl lépe sledovat palubní počítač).

To už byl John v kabině : „Aktivovat letoun šest, počkat na načteni cíle“. Známý hlas odpovídá : “Cíl načten, odpalte letoun podle uvážení“. Generál Abe mluví do tlampače : „Hoši, počkejte s odpálením, pokoušíme se je kontaktovat. Pustím vám to do reproduktorů“

Tak John poslouchal generál mluvil s nějakým člověkem.

„Opusťte letový prostor,odsud startují transporty.“

„Jo jo, to určitě tebe tak budu poslouchat.“

„Ještě jednou opakuji, pokud neopustíte tento letový prostor, budete sestřeleni našimi dálkově ovládanými letouny. Nemáte šanci ani na jeden zásah, vaše vznášedla jsou příliš zastaralé.“

„Nééé, ty starej zasranej dědku, vypadni si sám se svejma mutantama“.

„Jedna až šest odpálit“.

John okamžitě uposlechl rozkaz a stiskl červené startovací tlačítko. Okolo něj se rozvinul hologram, takže se cítil, jako by opravdu byl v projektilu. Pokud roztáhl ruce, letadlo jež na dálku řídil letělo pomalu a dalo se dobře ovládat. A když vzpřímil ruce přímo před sebe letěl rychle téměř bez možnosti ovládání a přitom všem zatáčel nakláněním se, vše bylo ohromně intuitivní.

Generál Abe mu dal za cíl velitele letky, Johnovým jediným úkolem bylo narazit do něj a o všechno ostatní se už postará vysoce výbušná směs 829. Pro Johna, jež měl za sebou několik takovýchto akcí nebyl téměř žádný problém udržet vznášedlo toho šílence v zaměřovacím kříži. Stále se blížil, říkal si, že tohle si ten člověk zaslouží, ale jistý si tím příliš nebyl. Přestože nepřítel kličkoval jak mohl, Cooper se ho stále držel jako klíště.

Najednou se stalo ale něco doopravdy neočekávaného: Pilot zastavil otevřel kabinu a natáhl ruce dlaněmi k projektilu, jež se k němu řítil pro něho nepředstavitelnou rychlostí a ukazoval, že má zastavit. Pak zavřel oči a něco odříkával. Cooper, který si toho všiml roztáhl ruce a tím začal brzdit i jeho stroj. Zastavil na poslední chvíli a do mikrofonu zařval dost naštvaně „Co je?Nějaká poslední slova před smrtí?“.

Pilot odvětil „promiň vyvolený posílá mě za tebou Memorex, musíš ho najít on na tebe čeká, jedině ty tomu můžeš zabránit vyvolený“

„Co to sakra povídáš. Já nejsem žádný váš vyvolený já jsem John Cooper.“

„Ano tak to mluvím se správným člověkem, prosím tě odpusť mi ty nadávky, to memorex nám poručil ať to uděláme, jinak bys prý nepřišel. Musíš ho najít, on předpověděl tvůj příchod ještě když jsi nebyl na světě, ještě když byli všichni ozáření ve krytu. Musíš ho najít, prostě musíš, on ví, že přijdeš“

„Ale já nejsem vyvolený já, já přece…“

„Jsi vyvolený a musíš se dostat na místo kde kdysi bývalo Cansas City“

„Ale, Ale“

„Ne musíš to udělat prosím tě, jedině ty společně z memorexem napravíte chyby, jichž se dopustili naši předci“

„Dobrá a co mám dělat dál?“

„Dál to ti hned prozradím memorexe najdeš v …“

„Prásk“ loď explodovala.

Ve sluchátkách slyšel pilota z jedničky, který říkal „dostal jsem ho dostal jsem ho mám velitele“. Cooper se šíleně naštval a bez vypnutí všech přístrojů rozrazil dveře od kabiny dálkového ovládání a šel k ovladači číslo jedna. Otevřel jeho dveře a vytáhl pilota ven „idiote!!! Idiote!!! Idiote!!! Ty pitomče“ a vrazil mu ránu pěstí do obličeje. Generál Abe začal něco řvát na stráže, ale to již Cooper nevnímal, protože dostal uspávací šipkou.